Proč se těšit na následující, teplé měsíce? Především kvůli letnímu ovoci!

03/06/2020

Po netradičním jaru, které si určitě budeme ještě dlouho pamatovat, přicházejí nejteplejší měsíce v roce. Na léto bychom se neměli těšit pouze kvůli prázdninám a sluníčku, ale i kvůli čerstvému ovoci.  Vybírat můžeme z mnoha druhů. Ať už se jedná o jahody, třešně, višně, meruňky, maliny, rybíz nebo angrešt.

Ovoce se obvykle nerozděluje botanicky, ale hospodářsky anebo podle oblastí, kde roste. Na ovoce mírného pásu, tropické a subtropické. Lze je dělit také podle využití na stolní, hospodářské a moštové nebo podle doby zrání a konzumní zralosti na letní, podzimní a zimní.

Češi jsou dobří pěstitelé od nepaměti. První podložené zmínky o ovocnářství pocházejí již z 13. století.  Od 17. století vznikají ovocné školy a následně ovocnářství dostává organizovanou podobu prostřednictvím spolků. Dále vzniká specializované odvětví botaniky, které se nazývá pomologie. Tato věda se zabývá podrobným popisem a studiem odrůd ovoce.  K největšímu rozvoji došlo v 70. a 80. letech 20. století. Poslední změnu ovocnářství zaznamenalo se vstupem do EU, díky čemuž se omezilo používání chemických látek.[1]

K roku 2019 byla podle ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) celková rozloha ovocných sadů téměř 14 tisíc ha.  „Ročně se na našem území vypěstuje v sadech profesionálních ovocnářů až 200 000 tun ovoce, z čehož je až 80 % jablek, která ale dozrávají až na podzim. Pravidlem by mělo být, že se konzumuje ovoce v době, kdy dozrává. Jablka a hrušky lze dobře uskladnit a mohou se tak konzumovat po zbytek roku, kdy nedozrává žádné ovoce. Letní ovoce je nejlepší čerstvé a dozrálé na poli nebo v sadu. Spotřeba ovoce se pohybuje okolo 80 kilogramů na obyvatele za jeden rok,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Mezi nejběžnější pěstované druhy letního ovoce patří jahody, třešně, višně, meruňky a angrešt. Málokdo stále ví, že jahody obsahují stejné množství vitamínu C jako citrusy. Dále jsou zdrojem vitaminů E a skupiny B. Pomáhají rovněž při nadýmání nebo v boji s vysokým tlakem. Když jahody dozrávají, tvoří se v nich červené barvivo bohaté na karoten chránící plody před bakteriemi. Třešně a višně se zase hodí do každé diety. Obsahují až 80 % vody a díky tomu jsou ideální volbou při snižování hmotnosti. Mezi jedno z nejlepších druhů ovoce řadíme meruňky. Posilují imunitní systém a díky beta–karotenu přispívají k zdravému opálení pokožky. Angrešt slouží k pročištění střev, podpoře trávení a

 

důležitý je vysoký obsah křemíku, který zajišťuje pevnost tkání.[2] V současnosti je většina ploch sadů obhospodařována v režimu integrované produkce ovoce. 

Integrovaná produkce je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizaci nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií při jejich používání.[3]

Dovoz čerstvého ovoce má od roku 2017 výraznou klesající tendenci. Do České republiky se dovážejí především plodiny, které vyžadují vysoké teploty a v našich přírodních podmínkách by šly velice obtížně vypěstovat. Jedná se například o banány a citrusy. Ale musíme si uvědomit, že dovoz exotického ovoce je téměř zbytečný. V letních měsících jsou vhodnou alternativou k citrusům hlavně jahody, díky již zmiňovanému, vysokému množství vitamínu C. Oproti ostatním státům Evropské unie je naše země v pěstování ovoce velmi soběstačná. Exportu v posledních letech vévodí jablka, višně, hrušky a třešně.  Nejvíce ovoce směřovalo na Slovensko a dále do Německa a Rumunska.[4]

Přesto, že mnohdy dovážené ovoce vypadá svojí velikostí a tvarem velmi lákavě, tak s výživovými hodnotami je na tom o něco hůře, než plody, které se konzumují přímo na místě nebo blízko místa, kde dozrály. I běžný spotřebitel v chuti pozná rozdíl. Jen podle vhledu lze poznat jahody, které dozrály na poli. Mají červenou barvu a ani u stopky nenajdeme žádné bílé, nedozrálé místo.

Každý dovezený produkt představuje stovky kilometrů přepravy a samozřejmě cesta jakýmkoliv dopravním prostředkem zanechává uhlíkovou stopu.[5] „Pokud chceme svému tělu dopřát pořádnou dávku vitamínů a vybrat si kvalitní ovoce, tak musíme být při výběru obezřetní. Při prodeji může docházet k záměrnému klamání zákazníka. Původ ovoce a nabízenou odrůdu bychom si měli ověřit, především pokud jde o pouliční prodej. Jestliže máte možnost, tak ideální je odběr od místních farmářů a ovocnářů, u kterých budeme mít jistotu, že dozrálo na poli, a nikoliv v kamionu,“ uzavírá tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.

[1]                      HLUŠEK, Jaroslav. Ovocné kultury, Profi Prees, Praha, 2018, ISBN 978-80-86726-86-1, 240 stran.

[2]                     https://www.vsuo.cz/images/FILES/VzdelavaciModuly/Zakladky/A25_Konzumace_a_zpracovn_ovocedocx.pdf

[3]                      www.ovocnarska-unie.cz, Integrovaná produkce

[4]                      www.eagri.cz, Import a export ovoce

[5]                      www.vsuo.cz, Dovoz ovoce

 

 

               

 

Modul: Aktuality