Drůbeží maso, nepostradatelná součást české kuchyně

02/07/2020

Drůbeží maso bereme jako běžnou součást našeho jídelníčku, kuchařek nebo jakýchkoliv inspirací na vaření. V každém obchodě nalezneme široký sortiment s tímto druhem masa. V České republice se drží v žebříčku oblíbenosti na druhém místě. Za rok 2019 se u nás snědlo necelých 29 kilogramů na osobu. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují vysokou spotřebu, patří dietetické vlastnosti, chuť a rychlá příprava.

 

Obliba drůbežího masa dlouhodobě stoupá. Ještě v roce 2010 snědl každý občan České republiky v průměru 24,5 kg drůbežího masa. Loni tomu bylo již 28,7 kg drůbežího na osobu. Není se čemu divit. Jde o lehce stravitelné jídlo, které je zároveň nutričně hodnotné. K nejzdravějším úpravám patří vaření a dušení. Bílkoviny a aminokyseliny, které jsou v mase obsaženy, pomáhají s obnovou tkání a růstu svalové hmoty. Drůbeží maso je bohaté na fosfor, hořčík, železo, vápník, draslík nebo selen. Za zmínku také stojí vysoký obsah vitamínů a to především ze skupiny B1. „Na známé výživové pyramidě je v jejím pomyslném třetím patře společně s rybami, luštěninami, ořechy a mléčnými výrobky. Bílé drůbeží maso obecně obsahuje méně cholesterolu, přitom je bohaté na plnohodnotné bílkoviny. Z minerálních látek obsahuje draslík, který snižuje krevní tlak a fosfor. Ten je důležitý k ukládání vápníku[1],“ vysvětluje Gabriela Dlouhá, předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.

 

Drůbež a antibiotika

 

I přes nesporné výhody jsou lidé, kteří se konzumaci masa snaží omezit nebo jej dokonce zcela vynechat. To kvůli domněnce, která stojí na nepodloženém mýtu tj. častém používání antibiotik ve velkých dávkách. „Léčba antibiotiky je povolena pouze u drůbeže v indikovaných případech. To znamená pro snížení jejich utrpení nebo omezení ztrát. Antibiotika se rozhodně nemůžou nasadit v situacích, kdy by hrozil zásah do potravinového řetězce. Užití je možné, pokud se vyskytne zánětlivé onemocnění u kuřat nejmladších kategorií. Veškeré aplikace jsou zaznamenány,“ připomíná Zbyněk Semerád, ústřední ředitel Státní veterinární správy.

 

Mezi spotřebiteli se traduje, že drůbež chovaná na dvorku je lepší. Z hygienického hlediska je vhodnější, pokud jsou kuřata, krůty nebo kachny v halách nebo jsou chráněna před vlivy vnějšího prostředí nějakým jiným způsobem. Zároveň jim nehrozí útoky ptáků a mráz. Na „klasickém dvorku“ číhá řada parazitů. „Malý farmářský chov nemůže vždy zcela zajistit nezávadnost masa. Předně se mu nepodaří poražené kuře během dvou hodin zchladit v jádře na 4°C,“ doplňuje Gabriela Dlouhá.

 

Dovážíme stále více

 

V České republice jsou čtyři velké drůbežářské výrobní podniky, které dodávají maso do supermarketů i malých řeznictví. Dále u nás působí několik malých chovatelů. „U nás chovaná drůbež je pod přísnou veterinární kontrolou. Funguje u nás celý chovatelsko-výrobní řetězec. Od rozmnožovacích chovů, které snášejí vejce, přes líhně, výkrm a porážku, až po zpracování drůbežího masa,“ uvádí Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

 

V minulém roce se u nás celkem chovalo přes 11,5 milionu kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus. Přestože čísla chované drůbeže u nás vypadají velkolepě, ještě v roce 2010 jsme dokázali pokrýt 84,9 % naší spotřeby. V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační z 65 %, zbytek se k nám dováží. Tato drůbež zde vyrostla, byla zde poražena a je chována pod přísným veterinárním dohledem. „Přibližně 35 % drůbežího masa se do České republiky tedy importuje. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Někteří zahraniční obchodníci nakupují levné maso právě z těchto zemí, přebalí jej a následně posílají do dalších zemí. Pokud chce mít spotřebitel jistotu, že kupuje kvalitní maso, měl by kupovat kuřecí maso primárně z tuzemských chovů,“ říká Vlastimil Klaška, chovatel drůbeže.

 

V roce 2019 bylo konkrétně do České republiky dovezeno celkem 109 723 tun drůbežího masa. Konkrétně bylo dovezeno: 82 198 kuřecího masa, 16 101 krůtího masa, 11 423 kachního a husího masa. Nejčastěji se maso dováželo z Polska, Německa, Maďarska a Slovenska[2]. Měsíčně se tak k nám doveze téměř 9 000 tun drůbežího masa, což představuje více jak 350 kamionů měsíčně.

 

Co se vývozu týče, v minulém roce se z České republiky vyvezlo celkově 17 709 tun drůbežího masa. Nejvíce se vyvezlo masa kuřecího a to konkrétně 14 709 tun. Kachního a husího masa se vyvezlo celkem 2 672 tun, krůtího masa 408 tun. Nejčastěji se drůbežího masa v roce 2019 vyvezlo do těchto států: Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

 

Etiketa mluví jasně

 

Drůbeží maso z ciziny podléhá také přísným kontrolám veterinární správy. Na pult supermarketů se tak nedostane nekvalitní maso. Drůbeží maso je ale třeba konzumovat čerstvé, protože podléhá rychlé zkáze, je tedy vhodné vybírat maso z lokálních chovů. Dalším ukazatelem kvality je etiketa, na které musí být uvedeno: datum trvanlivosti, informace o výrobci a jeho adresa, název výrobku a země původu. V případě kuřecího masa není povinné uvádět údaj o způsobu chovu. Je tedy vhodné kupovat maso pouze s tímto označením.

 

TIP! Na co si dát pozor? Vždy kupujte kuřecí maso, kde je známý a doložitelný původ. Máte nárok si vyžádat i veškeré informace o výrobci.

 

Ať se rozhodneme vařit pro sebe nebo potěšit své blízké, pří výběru masa nám pomůže několik zásad. Důležité je, jestli není na povrchu oslizlé a ve vaničce pod kuřetem se nenachází moc krvavé vody. Povrch nesmí být ani omrzlý, protože to vypovídá o špatném skladování. Při označování kuřecího masa musí být na etiketě nebo obalu výrobku uveden zejména název, výrobce a jeho adresa. Pozorně je třeba si zkontrolovat datum trvanlivosti.

 

Velice důležité u drůbežího masa je, aby bylo před zpracováním udržováno v chladu. Maso je nutné ihned po příchodu z nákupu umístit do ledničky. Protože se navíc rychle kazí, je tedy namístě, aby spotřebitel maso zkonzumoval nejpozději do data trvanlivosti, pokud se spotřebitel nerozhodně maso zamrazit. Drůbeží maso je nutné před konzumací tepelně opracovat na teplotu minimálně 70°C po dobu nejméně 20 minut. Pouze tak dojde ke zničení případných mikroorganismů v mase.

[1] https://www.bezpecnostpotravin.cz/nutricni-vlastnosti-drubeziho-masa.aspx

[2] SZIF, Tržní informační systém České republiky, duben 2020 – zpráva o trhu drůbežího masa

Modul: Aktuality