Chovatelé drůbeže zlepšují welfare nad rámec zákona

18/05/2021

Pohoda chovaných zvířat neboli welfare je jedním z nejdůležitějších parametrů moderních chovů drůbeže. Čeští chovatelé se zapojují do programů, které zlepšují podmínky nad úroveň zákonem stanovených požadavků.

 

Běžné chovy drůbeže musí splňovat standardní podmínky welfare, které kontrolují pracovníci Státní veterinární správy ČR. Základem welfare je, aby chovaná zvířata neměla hlad a žízeň, nemají pociťovat nepohodlí, bolesti a strach nebo tíseň. Zároveň by měla mít možnost vyjádřit normální chování. Přibývá ale farmářů, kteří se rozhodli zapojit do programů, kdy musí splňovat mnohem přísnější standardy než klasické chovy. „V našem případě chovu kuřat na maso jsme se zapojili do programu obchodního řetězce, kdy musíme splnit ještě přísnější podmínky. Jde například o zlepšení klimatu v halách, kde je vyžadován nižší obsah čpavku. Zároveň jsme museli optimalizovat vlhkost. Požadována je nižší hustota osazení kuřat v hale. V neposlední řadě se jedná o zkrácení doby přepravy kuřat na porážku a lepší podmínky při jejich vyskladňování,“ popisuje přísnější podmínky programu Vlastimil Klaška, chovatel kuřat na maso.

 

Základem dobrého života každého živočicha je bezpečí, teplo, voda a krmení. Haly jsou pro nejmenší kuřátka vytápěny na 33 °C. Podle toho, jak budou dospívat a opeřovat se, teplota jim je automaticky snižována na 21 °C. V halách na farmě pana Klašky se v několika řadách vinou pásy, na kterých jsou zavěšeny linky s krmením a vodou. „Po celou tuto dobu zvířata zkonzumují potravy a vypijí vody tolik, kolik uznají za vhodné. Za svůj život brojleři, což jsou kuřata chovaná pouze na maso, zkonzumují zhruba 3,1 až 3,2 kilogramu krmné směsi a vypijí 5,7 až 6 litrů vody,“ doplňuje Vlastimil Klaška.

 

Důležité je minimalizovat stres

 

Po zhruba 34 až 37 dnech končí výkrm kuřat na maso. Požadovaná jateční hmotnost je kolem dvou kilogramů. „Dva dny před tím, než jsou kuřata odvezena na jatka, jim přidáváme do vody vitamin C, který má zklidňující účinky. Děláme vše proto, aby kuřata nebyla ve stresu a vše proběhlo v klidu s co nejmenším stresem, když opouštějí svůj domov,“ vysvětluje dále Klaška. Během odvozu na jatka svítí kuřatům modré světlo, které nevidí. Tím pádem jsou v klidu.

 

Obdobná situace panuje i v chovech krůt, které ale dorůstají do mnohem větší hmotnosti. Krocani dosahují porážkové hmotnosti 18–20 kg za 20–22 týdnů. Krůty se vykrmují o něco kratší dobu, zhruba 14–15 týdnů do hmotnosti 8–9 kg. „Krůty chováme od vylíhnutí až do jateční hmotnosti. Na našich farmách se o krůty stará kvalifikovaný personál, který se ve zvýšené míře věnuje pohodě zvířat. Zdraví zvířat denně kontroluje náš vlastní veterinář,“ připomíná Tomáš Zelenka, chovatel krůt.

 

Drůbeží maso je mezi českými spotřebiteli velice oblíbené a jeho spotřeba v České republice stále stoupá. Aktuálně ho Češi zkonzumují zhruba 29 kg na osobu za rok. V roce 2020 bylo podle statistického šetření Ministerstva zemědělství České republiky na jatka dodáno 262 774 tun drůbeže, což představuje výrobu 170 725 tun drůbežího masa s mírným meziročním navýšením o 1,6 %[1].

 

„V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační jen z 65 %, zbytek se k nám dováží. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem. Naši chovatelé zlepšují životní podmínky zvířat ve svých chovech nad rámec, který je běžně vyžadován. Chovatelé tak mohou říct, že spotřebitelům dodávají drůbež, která prožila šťastný život,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Kuřecí a krůtí maso je lehce stravitelné jídlo, které je zároveň nutričně velice hodnotné. V posledních letech se navíc těší stále větší popularitě s ohledem na snadnou přípravu. Na známé výživové pyramidě je na pomyslném třetím místě společně s rybami a mléčnými výrobky. Důvodem je, že bílé drůbeží maso obsahuje méně cholesterolu, přitom je bohaté na plnohodnotné bílkoviny. „Vedle velmi dobrých nutričních hodnot drůbežího masa je jeho kvalita zajištěna již na počátku našimi chovateli, kteří zvířatům poskytují dobrý welfare, tedy pohodu zvířat. Na kvalitu drůbežího masa mají vliv také další parametry chovu, jako je krmivo,“ uzavírá Jan Doležal.

Tuzemští chovatelé drůbeže budou navíc motivovaní programem Q CZ, který bude spuštěn letos v červenci. Pokud bude chovatel chtít používat toto označení, musí splnit několik kvalitativních požadavků, jako je například snížení přítomnosti bakterií Salmonela v prostředí chovů drůbeže a výrobků z vajec nebo masa, provádění základních vyšetření na přítomnost reziduí inhibičních látek a dalších vyšetření na přítomnost dalších bakterií a mikroorganismů. Dalším kritériem bude i krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv. Neopomenutelným požadavkem je zákaz používání antimikrobních látek za účelem prevence.

[1] http://www.akcr.cz/txt/zemedelstvi-4-ctvrtleti-a-rok-2020

Modul: Aktuality